Členy

Před každým podstatným jménem (případně před jemu předcházejícím přídavným jménem) musí stát tzv. determinátor. Může jím být např. přivlastňovací zájmeno, ukazovací zájmeno, číslovka nebo tzv. člen.

Rozlišujeme člen určitý a člen neurčitý. Existují však i podstatná jména, která se používají bez členu – v takovém případě hovoříme o členu nulovém. Čeština se členy nepracuje, nicméně v angličtině jsou nezbytné a nelze je ve větách vynechávat.

Neurčitý člen

Neurčitý člen se do češtiny překládá jako nějaký, nějaká nebo nějaké. Použijeme jej, hovoříme-li o osobě či věci nové, prozatím neznámé, blíže neurčené.

Tvar členu neurčitého se odvíjí od prvního písmene podstatného či přídavného jména, před kterým stojí:
a – před slovy začínajícími vyslovovanou souhláskou (a monkey, a fast antelope)
an – před slovy začínajicími vyslovovanou samohláskou (an ocean, an old house)
This is a dog. Tohle je (nějaký) pes
Give me an example. Uveď (nějaký) příklad.
She is a beautiful woman. Ona je (nějaká) překrásná žena.
Have you ever seen an elephant? Už jsi někdy viděl (nějakého) slona?

Poznámka: U výše uvedeného popisu tvarů neurčitého členu je důležité je slovo "vyslovovanou". Například slovo university se pojí se členem a, přestože začíná samohláskou. Fonetický přepis [ˌjuːnɪˈvɜːsɪtɪ] nám totiž napovídá, že na začátku tohoto slova vyslovujeme souhlásku J. Správně je tedy a university.

! Hovoříme-li o podstatném jménu novém, prozatím neznámém a blíže neurčeném a je-li toto podstatné jméno v množném čísle, neurčitý člen před ním použít nelze. V takovém případě jej vynecháme.
Do you have children? Máte (nějaké) děti?
! Neurčitý člen nikdy nestojí před nepočitatelnými podstatnými jmény, viz kapitola Počitatelnost podstatných jmen. Ta namísto toho můžeme určit přívlastky some (nějaký), much (hodně), a lot of (hodně) a little (málo).
I need some water. Potřebuji vodu.
(a water)

S členem neurčitým se také pojí:
  • názvy profesí (He is a programmer.)
  • slovní spojení vyjadřující frekvenci opakování, množství či časový údaj (once a year, a bit, half an hour)
  • některá další slovní spojení (give a lift, it’s a pity)

Určitý člen

Určitý člen se do češtiny překládá jako ten, ta nebo to. Použijeme jej, hovoříme-li o osobě či věci již dříve zmíněné, známé či jedinečné.

V psané podobě má určitý člen vždy tvar the, jeho výslovnost závisí na prvním písmenu podstatného či přídavného jména, před kterým stojí:
[ðə] – před slovy začínajícími vyslovovanou souhláskou
[ði] – před slovy začínajícími vyslovovanou samohláskou

Poznámka: Chceme-li ve větě zdůraznit určité podstatné jméno, můžeme před ním použít vyslovovanou formu [ði] i přesto, že dané slovo začíná souhláskou.
Is it really the [ði] singer? Je to opravdu TEN zpěvák?

S členem určitým se také pojí:
  • přídavná jména v superlativu (the best, the most interesting)
  • řadové číslovky (the first, the second)
  • označení různých skupiny lidí (the young, the poor)
  • názvy států, obsahující ve svém názvu slova "republic", "kingdom", "states" nebo "emirates" (the United States, the United Kingdom)
  • názvy států, které jsou v množném čísle (the Netherlands)
  • názvy řek (the Thames)
  • názvy ceánů a moří (the Atlantic Ocean)
  • názvy pohoří (the Alps)
  • názvy souostroví (the Galápagos Islands)
  • názvy pouští (the Sahara)
  • názvy významných staveb (the London Eye, the Empire State Building)
  • názvy vesmírných těles (the Earth, the Moon, the Sun)
  • názvy rodin (the Smiths, the Lamberts)

Nulový člen

Existují také podstatná jména, před kterými se žádný člen nepoužívá. V takovém případě hovoříme o tzv. nulovém členu.

S nulovým členem se pojí:
  • vlastní jména (My name ist Tom)
  • názvy měst a států (I live in London.) (! výjimky viz použití členu určitého)
  • podstatná jména v množném čísle, která by byla v čísle jednotném použita s členem neurčitým (viz výše)
  • nepočitatelná podstatná jména (water, wood)
  • názvy jazyků a vědních oborů (Do you speak French?)
  • slovní spojení vyjadřující způsob dopravy (by plane, by bus)
  • slovní spojení obsahující návy dnů, částí dnů, měsíců, ročních období a svátků (on Friday, at night, in April, in winter, at Christmas)
  • slovní spojení týkající se stravování během dne (have breakfast, make lunch)
  • slovní spojení týkající se určitých míst (to school, at work, at home, in bed)

Pomohl vám tento článek?
52
1