Přivlastňovací zájmena

U přivlastňovacích zájmen rozlišujeme dva druhy – zájmena přívlastková a samostatná.

Přívlastkové zájmeno použijeme, pokud zájmeno stojí před podstatným jménem.
Samostatné zájmeno použijeme, pokud zájmeno stojí za podstatným jménem.

tyononaonomyvyoni/ony/ona
Přívlastkovémyyourhisheritsouryourtheir
Samostatnémineyourshishersitsoursyourstheirs

He is my friend. On je můj kamarád.
This book is mine. Tato kniha je moje.
It's your problem, not mine. To je tvůj problém, ne můj.
My car is faster than his. Moje auto je rychlejší než jeho.

Samostatná zájmena se používají také při tvoření tzv. dvojitého přivlastňovacího pádu, viz kapitola Přivlastňování.
a fellow worker of mine – jeden z mých spolupracovníků

Přivlastňovací zájmena mohou být zesílena slovíčkem own (vlastní).
This is my own company. Toto je moje vlastní obchodní společnost.
We live in our own flat. Bydlíme ve svém vlastním bytě.

Pomohl vám tento článek?
10
1