Ich bin ein Berliner

Ich bin ein Berliner

Obrázek: Jimmy Baikovicius


"Pokud člověk před dvěma tisíci lety mohl prohlásit "Civis romanus sum" (Jsem římský občan), byla to pro něj největší možná chlouba. Dnes, ve světě svobody, jsou pro člověka největší chloubou slova "Ich bin ein Berliner" . . . Každý svobodný člověk, ať už žije kdekoliv, je občanem Berlína. A proto se i já jako svobodný člověk mohu pyšnit těmito slovy: "Ich bin ein Berliner!"

Když J. F. Kennedy 26. června 1963 v Západním Berlíně pronesl tato slova, nemuseli se již zdejší obyvatelé strachovat o svou budoucnost. Ve svém nejznámějším projevu, kterému s nadšením naslouchalo přes 400 000 lidí, dal Kennedy jasně najevo, že budou Spojené státy vždy stát na straně demokracie a že nikdy nedovolí, aby se Západní Berlín, jediný ostrůvek svobody v jinak socialistické NDR, stal taktéž totalitním.

Ihned po skončení Kennedyho projevu se světem začaly šířit pověsti, že se prezident Spojených států omylem označil za koblihu místo za Berlíňana. Když totiž prohlásil "Ich bin ein Berliner" (Jsem Berlíňan), pravděpodobně netušil, že v Berlíně existuje kobliha, které se taktéž přezdívá "Berliner". A protože se v němčině při označování příslušníků měst běžně člen ein nepoužívá, označil se podle některých novinářů právě za toto sladké pečivo. Tato skutečnost tak bývá často uváděna v berlínských turistických průvodcích jako tamní kuriozita.

Je ale vůbec možné, aby prezident Spojených států udělal při svém projevu takto závažnou gramatickou chybu? Navíc, když mu s jeho přípravou pomáhal Robert H. Lochner, přední tlumočník americké vlády, jenž v německy mluvícím prostředí vyrůstal, a tento jazyk tedy brilantně ovládal? Je pravda, že se neurčitý člen ein při označování příslušníků států, měst apod. vynechává, nicméně v přeneseném slova smyslu je jeho použití namístě. A jelikož Kennedy fakticky nebyl Berlíňan a ve svém projevu se pouze označoval za člena určité skupiny lidí, čímž chtěl vyjádřit sounáležitost s berlínskými občany, použil člen ein zcela správně.

Kennedyho gesto znamenalo pro Němce mnohé. Podobných projevů podpory bychom v historii nenašli mnoho. Ostatně, přesvědčte se sami, jaké byly reakce prezidentových posluchačů. Téměř desetiminutový projev můžete shlédnout níže.




Líbí se vám tento článek?
48
0