Časování sloves

Německá slovesa se, stejně jako ta česká, časují. Při časování vždy nejdříve odstraníme infinitivní koncovku –en a poté připojíme koncovky jednotlivých osob ke kmeni slova. Tyto koncovky jsou:

1. ich+e1. wir+en
2. du+st2. ihr+t
3. er/sie/es+t3. sie/Sie+en
Příklad: sloveso sagen
sagen → sagensag
1. ich sage1. wir sagen
2. du sagst2. ihr sagt
3. er/sie/es sagt3. sie/Sie sagen

Speciální případy časování

Slovesa s kmenem končícím na T nebo D

Končí-li kmen slovesa písmenem T nebo D, přidává se před koncovky některých osob písmeno E.
arbeiten → arbeiten → arbeit
1. ich arbeite1. wir arbeiten
2. du arbeitest2. ihr arbeitet
3. er/sie/es arbeitet3. sie/Sie arbeiten

Slovesa s kmenem končícím na S, Z nebo ß

Končí-li kmen slovesa písmenem S, Z nebo ß, koncovka 2. os. jednotného čísla je pouze –t.
tanzen → tanzen → tanz
1. ich tanze1. wir tanzen
2. du tanzt2. ihr tanzt
3. er/sie/es tanzt3. sie/Sie tanzen

Slovesa "sein" a "haben"

Slovesa sein (být) a haben (mít) se časují nepravidelně.
Sein
1. ich bin1. wir sind
2. du bist2. ihr seid
3. er/sie/es ist3. sie/Sie sind
Haben
1. ich habe1. wir haben
2. du hast2. ihr habt
3. er/sie/es hat3. sie/Sie haben

Slovesa s odlučitelnou předponou

Obsahuje-li sloveso odlučitelnou předponu, koncovky jednotlivých osob se přidávají pouze ke kmeni bez této předpony, předpona se následně přidá na úplný konec věty. Takto je vytvořen tzv. větný rámec.
aufstehen → aufstehen → aufsteh → steh auf
1. ich stehe auf1. wir stehenauf
2. du stehst auf2. ihr steht auf
3. er/sie/es steht auf3. sie/Sie stehen auf
Ich stehe jeden Tag um 6 Uhr auf.
Ich kaufe gerne mit meinen Freundinnen in Kleidungsgeschäften ein.

Modální (způsobová) slovesa

Modální (způsobová) slovesa jsou tato: dürfen (smět), können (umět, moci), mögen (mít rád), müssen (muset), sollen (mít – povinnost něco udělat) a wollen (chtít). Nemodální sloveso wissen (vědět) se časuje stejným způsobem jako slovesa modální, proto je zde uvedeno také.

Nepravidelně se tato slovesa časují pouze v osobách jednotného čísla, časování v osobách množného čísla se řídí výše uvedenými pravidly. Při časování modálních sloves se vždy shoduje 1. a 3. osoba jednotného čísla, 2. osoba přibírá koncovku –st.

Příklad: sloveso können
1. ich kann1. wir können
2. du kannst2. ihr könnt
3. er/sie/es kann3. sie/Sie können
Podobně:
dürfen – er darf
mögen – er mag
müssen – er muss
sollen – er soll
wollen – er will
wissen – er weiß

Nepravidelná slovesa

Při časování nepravidelných sloves nejčastěji dochází ke změně kmenové samohlásky ve 2. a 3. osobě jednotného čísla (du, er/sie/es).

Příklad: sloveso lesen
1. ich lese1. wir lesen
2. du liest2. ihr lest
3. er/sie/es liest3. sie/Sie lesen
Podobně:
fahren – er fährt
schlafen – er schläft
lesen – er liest
sehen – er sieht
sprechen – er spricht
nehmen – er nimmt
geben – er gibt
essen – er isst

Pomohl vám tento článek?
14
5