Členy

Před každým podstatným jménem (případně před jemu předcházejícím přídavným jménem) musí stát tzv. determinátor. Může jím být např. přivlastňovací zájmeno, ukazovací zájmeno, číslovka nebo tzv. člen.

Rozlišujeme člen určitý a člen neurčitý. Existují však i podstatná jména, která se používají bez členu – v takovém případě hovoříme o členu nulovém. Čeština se členy nepracuje, nicméně v němčině jsou nezbytné a nelze je ve větách vynechávat.

Člen neurčitý

Neurčitý člen se do češtiny překládá jako nějaký, nějaká nebo nějaké. Použijeme jej, hovoříme-li o osobě či věci nové, prozatím neznámé, blíže neurčené.

Tvar členu neurčitého se odvíjí od rodu podstatného jména, před kterým stojí:
ein – pro podstatná jména rodu mužského
eine – pro podstatná jména rodu ženského
ein – pro podstatná jména rodu středního

! Hovoříme-li o podstatném jménu (kteréhokoliv rodu) novém, prozatím neznámém a blíže neurčeném a je-li toto podstatné jméno v množném čísle, neurčitý člen před ním použít nelze. V takovém případě jej vynecháme ().
Haben Sie Kinder? Máte (nějaké) děti?
Nezáleží však pouze na rodu daného podstatného jména, nýbrž také na pádu, v němž je toto podstatné jméno použito – členy je tedy nutné skloňovat. Němčina má na rozdíl od češtiny pády čtyři, přičemž jednotlivé tvary členu neurčitého jsou:
PádMužský rodŽenský rodStřední rodMnožné číslo
1.eineineein
2.eines +seinereines +s
3.einemeinereinem+n
4.eineneineein
Unter dem Tisch liegt eine Katze. Pod stolem leží (nějaká) kočka.
Auf dem Parkplatz steht ein Auto. Na parkovišti stojí (nějaké) auto.
Hast du einen Hund? Máš (nějakého) psa?
Hat er eine Freundin? Má (nějakou) přítelkyni?
Haben Sie Kinder? Máte (nějaké) děti?

Poznámka: Podstatná jména mužského a středního rodu ve druhém pádě jednotného čísla přibírají koncovku –(e)s. Podstatná jména jakéhokoliv rodu ve třetím pádě množného čísla přibírají koncovku –n. Tato dvě pravidla platí pro většinu podstatných jmen, ne však pro všechna.

Člen určitý

Určitý člen se do češtiny překládá jako ten, ta nebo to. Použijeme jej, hovoříme-li o osobě či věci již dříve zmíněné, známé či jedinečné.

Tvar členu určitého se odvíjí od rodu podstatného jména, před kterým stojí:
der – pro podstatná jména rodu mužského
die – pro podstatná jména rodu ženského
das – pro podstatná jména rodu středního
die – pro podstatná jména všech rodů v množném čísle

Rozhodující však opět není pouze rod daného podstatného jména, nýbrž také pád. Tvar členu určitého je v jednotlivých pádech následující:
PádMužský rodŽenský rodStřední rodMnožné číslo
1.derdiedasdie
2.des +sderdes +sder
3.demderdemden +n
4.dendiedasdie
Der Freund von Daniel ist sehr lustig. Ten Danielův přítel je velmi legrační.
Wie heißt die Frau? Jak se jmenuje ta paní?
Bist du mit der Wohnung zufrieden? Jsi s tím bytem spokojený?
Verrate uns das Geheimnis. Prozraď nám to tajemství.
Ich sehe die Kinder nicht. Já ty děti nevidím.

Poznámka: Podstatná jména mužského a středního rodu ve druhém pádě jednotného čísla přibírají koncovku –(e)s. Podstatná jména jakéhokoliv rodu ve třetím pádě množného čísla přibírají koncovku –n. Tato dvě pravidla platí pro většinu podstatných jmen, ne však pro všechna.

Člen určitý bývá velmi často spojován s předložkami, čímž vznikají např. následující složeniny:
in dem → im, an dem → am, bei dem → beim, zu dem → zum, zu der → zur, von dem → vom, in das → ins, auf das → aufs a další.
Význam obou variant je stejný, a proto je můžeme libovolně zaměňovat (frekventovanější je pravděpodobně používání složenin). Výjimkou jsou ustálená spojení, u nichž používáme výhradně složeniny – např. am Montag, im Sommer, zur Schule gehen, ins Kino gehen apod.
Peter wartet in dem Auto. = Peter wartet im Auto. Peter čeká v autě.
Wir kommen am Montag. Přijdeme v pondělí.
(an dem)

S členem určitým se také pojí:
  • přídavná jména v superlativu (der beste, das wichtigste)
  • řadové číslovky (die erste, das zweite)
  • zeměpisné názvy mužského či ženského rodu (der Irak, die Tschechische Republik)
  • zeměpisné názvy v množném čísle (die Niederlande, die Vereinigten Staaten)
  • časové údaje (der 24 Mai, in den Ferien, am Montag, im Sommer)
  • označení druhů (Der Gepard ist das schnellste Landtier der Welt.)

Nulový člen

Existují podstatná jména, před kterými se žádný člen nepoužívá. V takovém případě hovoříme o tzv. nulovém členu.

S nulovým členem se pojí:
  • podstatná jména v množném čísle, která by byla v čísle jednotném použita s členem neurčitým
  • vlastní jména osob (Ich heiße Mark.)
  • oslovování (Frau Weber, Herr Klein)
  • názvy států a měst rodu středního (Ich komme aus Deutschland, Ich fahre nach Berlin)
  • označení národností (Ich bin Deutsche, Ich bin Amerikanerin)
  • označení povolání (Ich bin Lehrerin, Er arbeitet als Chirurg)
  • látková podstatná jména (Trinkst du Kaffee?)
  • abstraktní podstatná jména (Ich höre gerne Musik.)
  • ustálené fráze (Du hast Recht, Ich habe Hunger)
  • nápisy, nadpisy atp.

Pomohl vám tento článek?
32
6